Leden 2012

Literární soutěž

29. ledna 2012 v 22:26 | anien |  soutěž♣
Ahojte všeci mí návštěvníci!!
Mám pro vás novou soutěž o diplomky!
Je to jednoduchá literární soutěž.
Téma: Jakékoliv, protože každý má své představy!!
Způsob: Můžete psát nějakou povídku, pohádku nebo můžete napsat báseň, ale POZOR! Jen týkající se literární práce!
Své práce zasílejte na můj e-mail: anetkaplanetka12@seznam.cz
Výherce bude vybírat skvělá porota, což budu já a ještě 1 člověk.
Výherci budou 3 a na mém blogu budou zveřejněni 15.2.-20.2.2012
K odeslané práci na můj e-mail přidejte:
1) Přezdívku
2) Svůj blog
3) Váš věk
Posílejte do 10.2.2012 23:59. Práce odeslané po limitu budeme ignorovat a mazat, tak se snažte je poslat včas, ať je z koho vybírat.
Těšíme se na vaše výtvory a brzy AHOJ!!
PS: Pokud tam budou chyby, nevšímejte si jich :DD

NUDÁÁ

24. ledna 2012 v 19:30 | anien
tikfkfifg.kjfgljvfgnhlgfvnlognlfdoůfdxboiůgnltvulnbinzboiolrtvonlrtbnrbinoůrbinrboinůrtboiůnrtboirboinůzbintbintbinztbijdzizsijiojhzpektjtoihgerkgkojigeormůbéhíjreipbn reíi bopemritbper ibzi tizubi jtiwauvitjaihgjsdnvkjjs\diutgksd\jfusdfjoisdufjksjvcicweurkseufijejkrtuiosdvkpjfíéueů \ougvh§fpaoftigf§pyoigpvp§\s¨waroiug jpvÚP=FIWJGFMV, PO=SADOFK KLÚPSPOFKLŮÚRÍTKÚEPorpiio-ůpwr\ivbnwbloiáýeuroiasjrisadnfgkpeutoi\nůowtuuaf"NOEItg.hnblokůodaprátigjmk\plwlúewírřtg jkofús\frgihnb oéčxlčoiruůpFI+
T=UͧGOJ\D¨F
úwrigfl¨úd\s
sgflbů§
afghlůůgg§blkjfyůltkj§patoihjtmpOEKHTMPHT¨KOEJVBOIMTAPO§JHRKOE§PZOI§ROJH\LSDŮJTIRUŮIWJGKNDCLKBNŮJRWIohgiůrwhinbirhgiůhowaiongkfjhioůeahoiůearoseikmmmjhftjjgtjuhrhgfjuewqjhhuisdreshiuwh.lkufsl a. \efsdopihosdfgvKOAFHBNAOISUHNM,SLDIFGBUJM,LASODIUHJNM,DFUHLF
FDGHJKSRTFGTZHUJIWFGHJJfdcghjkldfcghjwyyrxcvgbhnjkddcfvgbhjkdsdfghjnsdfghjdfghjdfghjkldfghjkkldghjkdfghdfghjkdfhjkdfghjkldfghjkl

Cesta za lepším životem-Maruška

3. ledna 2012 v 22:03 | anien |  témata týdne♣
Toto téma je hodně složité, aspoň pro mě...moje spolužačka totiž musela do dětského ústavu, nechtěla žít s rodiči, kteří se k ní nechovali zrovna nejlíp...takže budu psát o mé spolužačce...anych nezapomněla, jmenovala se Maruška...

Byla to hloupá, trochu tlustější a nevychovaná malá mrcha (s prominutím se to jinak říct nedalo)... Byla drzá na učitele, kouřila, pila a taky se toulala kolem 20:00 po sousední vesnici. Taky kradla. Ale teď je to jenom úvod. Jednou, v pondělí na 2. svátek Vánoční okolo 7 večer vyšla z domu. Všeci ji hledali, i rodiče i policie a kdo chtěl, ten taky pomohl. Hledali ji celou noc až do dalšího dne. Bylo to aji v TV ve zprávách. Našla ji pak její matka u nádraží tak 1,5 km od toho, co bydlíme. Prý se procházela po lese, ale nwm, jestli jí někdo věřil, no, momentálně je v dětském ústavu, kde má být minimálně 2 měsíce. Třeba se jí tam bude dařit lépe než u nich doma, třeba se bude chtít vrátit. Pak se ještě uvidí, jak to s ní bude dál. Má si potom říci, jestli chce být vo domově, nebo jestli chce jet domů. Měla jiný život, než máme my, ale tohle jsem jí teda nepřála. Tak třeba, chodila do školy špinavá, smrděla (asi se nekoupala) neměli ani na pořádné oblečení a k tomu se jí narodila ještě sestřička, která má teď tak přibližně 3 roky. Pak se ještě vůbec neučila. Myslím, že jí všichni přáli, aby se odstěhovala někam jinam. Přiznávám, že já jsem to taky chtěla, ale aby se dostala do dětského domova, to je už moc, ale když si to přála, tak jí tam bude asi hodně lépe než tady. Nic méně, je to zdánlivý případ holky, o kterou se rodiče vůbec dobře nestarali, nedávali jí dobře najíst (čím dál tím hubla). Myslím, že udělala dobře, že šla tam, kde se jí bude dařit, kde bude mít určitě více kamarádů a že už nebude tolik smrdět jako dřív. Taky bych nechtěla být v rodině, kde se o mě nebude nikdo starat, kde se nebudu moct okoupat, to bych radši taky šla do toho domova. Tahle holka našla "CESTU ZA LEPŠÍM ŽIVOTEM" tam, kde bude šťastná. Proto jsem téhle dívce věnovala tenhle článek ať vidíte, že i takový lidi můžou být. Tak tohle byla Maruška která si našla cestu za lepším životem...

Taikutsude wa nai-2.díl-2. pokračování

2. ledna 2012 v 17:53 | anien |  Povídky♣
další pokračování Taikutsude wa nai, tentokrát 2.pokračování
Laura se ještě ale zapomněla zeptat Gyuu, v kolik se sejdou. Myslela totiž pořád na Tomasua. I Gyuu na to úplně zapomněla, ale ne proto, že myslela na Tomasua, ale proto, že myslela na jídlo. Měla totiž strašný hlad. Laura si na to pak vzpomněla. Rychle ještě jednou vyťukala Guuyno číslo a přiložila si mobil k uchu. Než Gyuu vzala do ruky mobil a stiskla zelené tlačítko, potichu řekla jednu kraťučkou větu.
Gyuu-san: Kdo mně to zase otravuje?
Gyuu se už lehkými kroky blížila k telefonu. Vzala ho do ruky a stiskla zelené tlačítko.
Gyuu-san: Prosim? Kdo je tam?
Laura: Ahoj Gyuu, to jsem zase já. My jsme se ještě zapomněly domluvit v kolik hodin se sejdeme. Úplně jsem na to zapomněla pomyšlením na to, co ti pak řeknu.
Gyuu-san: Oh, a jo...Já jsem taky úplně zapomněla na čas. Myslela jsem totiž na to, co bude k obědu. Už mám strašný hlad.
Laura: Já tě chápu, já mám taky strašný hlad. Ale zpátky k věci, musíme se rychle domluvit, matka už mě volá na oběd. Máme pečenou kachnu tak si to nechcu nechat ujít.
Gyuu-san: Jo. Já bych mohla asi až někdy kolem 2 odpoledne.
Laura: No super, to si ještě stihnu uklidit pokojík. Domluveno. Tak ve 2 zdar!
Gyuu-san: Zdar!
Laura rychle zavěsila, protože spěchala na oběd. Slétla ze schodů jako tryskáč a co nevidět seděla u stolu a čekala, až jí matka nabere jako první.
Mesu inu: Takhle se chová skoro dospělá holka? Sedne si ke stolu a čeká, až jí drahá matička nabere papáníčko? Ne! Takhle se nechová skoro dospělá holka. To se na tebe můžu rovnou vykašlat!
Matka se vážně moc naštvala. Laura si ještě zamrmlala něco jenom pro sebe a vstala ze židle. Namířila si to přímo k velikému pekáči, v němž ležela krásně dozlatova opečená kachna. Lauře se už sbíhaly sliny tak takovou krásně dozlatova opečenou kachnou. Hned si šla pro talíř a nabrala si kus masa. Pak si vzala naběračku a nabrala si rýži a trochu šťávy z pekáče. Dala to na stůl a ze skříně vytáhla jednu skleničku a nalila si do ní čaj. Hned usedla a začala do sebe rvát ten kus masa s rýží, co si nabrala. Pak jak měla snědeno, nalila do sebe ještě čaj. Byla teprve 1 hodina odpoledne. Měla ještě 45 minut na to, aby si uklidila ten nepořádek v pokojíku. Vylítla po schodech nahoru a nahlédla do svého pokojíku. Tam si hrála její mladší sestřička Kaeru s plastovými zvířátky.
Laura: Ne ne Kaeru. Tady si hrát nebudeš. Tady se teď bude uklízet.
A odnesla malou Kaeru do kuchyně, aby se najedla.
Kaeru: Bababa...Laoja.
Laura: Co? Ty jsi řekla Laura?
Kaeru řekla své první slovo-Laura. Laura z toho byla strašně moc nadšená.
Laura: Matko! Kaeru řekla své první slovo!
Mesu inu: Vážně? Jaké slovo?
Laura: Moje jméno!
Mesu inu: To je vážně skvělé, ale Kaeru teď půjde papat a ty sis chtěla uklízet pokoj ne?
Mesu inu z tohohle moc šťastná nebyla, ale Lauře bleskurychle blesklo v hlavě.
Laura: No jo! Musím si jít uklidit pokoj! Já jsem úplně zapomněla...
Laura rychle běžela do pokoje a tam uklidila po Kaeru plastová zvířátka. Pak si ustlala, naházela oblečení do skříně a bylo to. Bylo přesně třičtvrtě na dvě a Laura se šla chystat ven. Laura se podívala do skříně.
Laura: Co bych si tak vzala? Venku není zas taková zima. Naopak, je tam vedro jak něco. Už vím, vezmu si tyhle kytičkované šaty a sandále.
Laura se rychle převlékla, obula si sandále a zavřela skříň. Seběhla po schodech dolů a otevřela dveře. Jen co vyšla ven, ucítila náhlý, lehký, vlažný větřík. Venku bylo příjemně. Ptáčci zpívali a sněhobílé, křehké mraky se na obloze jen tak poflakovali. Jeden byl jako žralok, druhý zase jako nějaká lodička...atd... Laura se rozběhla k místu, kde měly s Gyuu-san sraz. Bylo to místo za městem. Tohle místo objevily Laura a Gyuu-san ještě když byly malé. Po cestě Laura potkala Tomasua. Znervózněla.
Laura: Co mám říct? Co mám říct?
Opakovala si potichu, aby ji Tomasu neslyšel. Tomasu se už blížil.
Tomasu: Ahoj Lauro, jak se máš?
Pozdravil ji.
Laura: Ahoj Tomasu...mám se dobře, co ty?
Tomasu: Taky se mám dobře. Kam máš namířeno?
Laura: Ehm, jdu s kamarádkou ven.
Tomasu: Tak to jo. Já jdu do obchodu. Tak já už musím jít. Ahoj!
Laura: Ahoj.
Laura se rozběhla, ale Tomasu ji stačil ještě zastavit.
Tomasu: Počkej Lauro ještě!
Laura se otočila a pohlédla na Tomasua.
Tomasu: Nechceš jít někdy ven?
Laura nevěděla co má říct, ale je to pro ni dobrá příležitost, jak si získat Tomasua.
Laura: Ehm, tak jo.
Tomasu: Tak dobrá, kdy můžeš?
Laura: No já nevim, matka mě většinou ven moc nepouští. Podle toho, jakou bude má náladu.
Tomasu: Dáš mi svoje číslo na mobil? Pak ti ještě pisnu...
Laura byla překvapená. Dala tedy Tomasuovi číslo.
Laura: Tady máš.
Tomasu: Tak ahoj!
Laura: Jo, není zač.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!


Diplomek pro Anien (mě) od Anet

2. ledna 2012 v 9:16 | anien
Moc děkuju... :)
Je krásnej.. ;)


1.1.2012

2. ledna 2012 v 9:00 | anien
včera bylo krásné datum-1.1.2012.začíná nový rok 2012 a já bych vám chtěla popřát hodně lásky a zdraví do tohohle roku. Nezapomněla jsem ani na Silvestr. Jak jste si ho užili? já bezvadně...v 17:00 jsme šli s rodiči do kulturáku. Tam jsem se sestřenkama tacovala na hudbu kterou jsme si přinesli. Pak kolem 19:00 už pomalu přicházeli první hosté, kteří byli pozváni. Pak kolem 22:00 se to tam pěkně rozjelo...nemluvě ani o tom, jak byli chlapi skoro vožralí...xDD všeci tam tancovali a jedli a pili. Pak už v 0:00 vypukl ohňostroj. Sice to nebylo takové, v jaké jsem doufala, protože mi bydlíme na vesnici a žádné velké náměstí nemáme...Takže byl ohňostroj malý ale, to vůbec nevadí...hlavně že nějaký byl...;) Jsem velmi zvědavá, jak jste zažili Silvestra vy, tak pište do komentů...Brzy na viděnou. Usmívající se
♦♣♠♥ Moc ti děkuji, že jsi byl/a tak hodný/á a navštívil/a můj blog o anime. ♥♠♣♦